Hvězda

Ta hvězda co včera ještě tak zářila
A pouze jenom nám dvou  patřila
Dneska ztrácí všechen lesk, a zář
Odpovědí pro mně je, tvá bledá tvář
A ten tvůj pohled, který právě máš

Když člověk nejvíc potřebuje Boha
Stejně jako ty, najednou vezme roha
A prolezl by si klidně uchem jehly
V  dlaních by si lámal a drtil skály
Jen aby jinde, jen aby jinde, ledy tály

Ta hvězda se mi dneska nějak mlží
Co když je na slzy, ještě příliš brzy
Všechno ve mně bije na poplach
Svírá a ustýlá si ve mně strach
Ve tvém srdci, na mně padá prach

Nespadla mi jen brada, ale celý svět
Byla to jen chvíle, tři, dva, jedna, teď
Jako když člověk louskne prsty
Z lásky zůstaly tu jenom trosky
A srdce rozlámaný, na malé kousky