Sloka 1]

Když přijde bouře a zhasne den,

já stejně vstanu a jdu si ven.

I když mě srazí, zas vstanu zpět,

nejdu se schovat, já měním svět.

[Předrefrén]

Tisíc pádů, tisíc chvil,

každá bolest dává síl’.

Když mě dusí černej dým,

já se zvednu, vím, že vím:

[Refrén]

Já jsem bojovnice, duše z plamene,

když život tlačí, nezlomí mě ne.

Z popela vstávám, mám v sobě žár,

ať přijde cokoliv – hraju dál!

[Sloka 2]

Když noc je dlouhá a srdce spí,

já věřím dál, i když to bolí.

Každej můj pád je krok k výšinám,

každej můj strach se mění v plán.

[Předrefrén]

Zase vstávám, bez okov,

život mě učí být jak kov.

Oheň ve mně stále zní,

pálí ticho, rve i stín.

[Refrén]

Já jsem bojovnice, duše z plamene,

když život tlačí, nezlomí mě ne.

Z popela vstávám, mám v sobě žár,

ať přijde cokoliv – hraju dál!

[Bridge]

I když to bolí, nejdu spát,

mám svoje sny, co chci si vzít zpět.

Nečekám zázrak, nebudu lhát,

já jsem ta síla – já jsem ten svět.

[Závěrečný refrén]

Já jsem bojovnice, hrdá bez masek,

každej můj šrám je jako zlatej řádek.

Z popela

vstávám, zas a zas,

a v mojí síle hoří vzkaz.